Den 4: Yangon
Ubytování v guest housu bylo příjemné, tak jsme konečně dospali spankovy deficit z cesty. Po výborné snídani jsme koupili přes recepci lístky na bus do naší další destinace, domluvili jsme si úschovu zavazadel a sprchu před noční cestou a pak jsme vyrazili do města.
Yangon je docela pěkné město, alespoň jeho centrum, kde jsme se pohybovali. Jediným nedostatkem byl ve čtyřiceti stupnovych vedrech nedostatek stínu, což bylo vyčerpávající a tak jsme postupem času spíše nasavali atmosféru než trhali vzdalenostni rekordy.
Z hotelu jsme vyrazili pěšky k pagode Sule. Cesta zabrala něco přes 20 minut díky přecházení silnic v křižovatkách, které je typický asijské. Cestou se prochází část města s koloniální architekturou. Pagoda Sule je nejstarší pagoda v Yangonu a je i centrem politického dění. Podle legendy byla založena za dob Buddhy a je tak 2500 let stará. Při své návštěvě Barmy se tam zastavil i Barack Obama. Oproti Thajsku platí cizinci do pagody vstupné, tady 4000 kyatu. V pagode jsme potkali i dobrovolné učitele z kláštera, kde se starají o osirele děti. Povypraveli nám něco o buddhismu, pagode a o tom co dělají a pumpli nás o příspěvek na děti. Překvapením bylo, když Českou republiku znali a asociovali si ji kromě Prahy s Komenskym a ne jako všichni s Havlem, Nedvědem atd.
Uctil jsem svůj koutek narozených v sobotu, zjistil jsem, že mým zvířetem je drak a šťastným číslem je desítka. Od toho se také odvijel onen rituál, 5 krát jsem polil hlavu Buddhy a pak 10 krát draka. Pak ještě třikrát zazvonil na zvonek a zacinkal.
Po návštěvě pagody jsme posedeli chvíli ve stínu v přilehlém parku s místními. Po turistech ani vidu ani slechu. Dále pokračujeme na pagodu Shwegadon. Obecně se ukazuje jako obtížné zastavit taxika a když už se povede, tak potom co mu sdělíme kam a kolik jsme ochotni zaplatit, tak ujíždí. To se pak těžko vyjednává. Ale koukal jsem, že to tak mají i místní. Bereme si taxika za 3000 kyatu.
Po půl hodině dorazíme na místo. Nejprve projdeme malé pagody v okolí a pak vystoupame schody na Shwedagon. Cestou se nám děti snaží prodat pytlíky na boty. Holt se přizpůsobili turismu rychle.
Nahoře nás čeká symbolický průchod detektorem a skenování zavazadel rentgenem. Vstupné pro turisty je 8000 kyatu. V pagode to žije, posedavaji tam celé rodiny, spis něco jako piknik než cokoliv náboženského. Lidi jsou milí a usměvavý, občas se chtějí s Mirkou vyfotit. Poprvé ji to spíš vyděsí, ale pak si zvyká. Posedime a nasavame atmosféru, zatím jsme tam jako jedni z mála cizinců. Čím víc se pripozdivalo, tím více prichazelo turistů. Před setmenim se vracíme večerní zácpou taxíkem za 4000 kyatu.
