Den 29: Bangkok a příprava na cestu domu
Tak se přiblížil poslední den pobytu a zítra ráno již letíme do Singapuru a domů. Na poslední den tak máme v Bangkoku spoustu plánu, od dobrého jídla na rozloučenou, nakoupení ještě nějakých suvenýrů a dárků po nějaké památky, návštěvu Chinatown a projížďku po řece, která je na Bangkoku fajn a neomrzí.
Ráno nás ale probouzí prudký déšť, poprvé za celou dobu, a je jasné, že plán budeme hodně redukovat. Na hotelu dáváme v klidu snídani, jednoznačně nejhorší na celém pobytu v Asii, no prostě odpovídalo to stavu hotelu, ale rozhodně ne ceně, kterou si hotel účtoval. Přes den zjišťujeme, že hotel je útočištěm čínských turistů, kteří využívají zdejších nabídek v restauraci - All you can eat, tedy zaplať a sněz, co můžeš. Číňani jsou jako všude hrozně hluční a vůbec takový svý. Vždy když je potkám, dost mě to znovu a znovu odrazuje od návštěvy Číny.
Během dopoledne ustal déšť, tak vyrážíme do města. Je stále zataženo, tak doufáme, že něco zvládneme za sucha. Vyrážíme k přístavu na řece Menam Chao Phraya, který asi je kilometr od hotelu, a plánujeme využít městkou říční dopravu a prohlédnout si historické centrum z řeky. Pokud se nevyužije turistických člunů, ale klasických lokálních, vyjde tahle záležitost na 20 - 35 bahtů. Než k přístavu dojdeme, spustí se zase déšť, tak plavbu vzdáváme, nemá v tomhle počasí moc smysl a vracíme se na hotel.
Na večer se počasí zase umoudří, mraky se už roztrhají, tak vyrážíme do města. Jdeme na Khao San Road, která je o proti včerejšku poloprázdná. Dáváme večeři - krevety s pečeným kokosem, kalamáry v těstíčku a já ještě polévku Tom Kha Kai, abych si spravil chuť po Ko Changu, kde byla přeci jen slabší. A tady byla výborná.
Po cestě domu nakupujeme poslední dárečky a ještě zavítáme na noční trh do Čínské čtvrti. Ten je ale dneska nějaký poloprázdný a nic zajímavého tam nemají, tak ho brzy opouštíme.
Ráno nás ale probouzí prudký déšť, poprvé za celou dobu, a je jasné, že plán budeme hodně redukovat. Na hotelu dáváme v klidu snídani, jednoznačně nejhorší na celém pobytu v Asii, no prostě odpovídalo to stavu hotelu, ale rozhodně ne ceně, kterou si hotel účtoval. Přes den zjišťujeme, že hotel je útočištěm čínských turistů, kteří využívají zdejších nabídek v restauraci - All you can eat, tedy zaplať a sněz, co můžeš. Číňani jsou jako všude hrozně hluční a vůbec takový svý. Vždy když je potkám, dost mě to znovu a znovu odrazuje od návštěvy Číny.
Během dopoledne ustal déšť, tak vyrážíme do města. Je stále zataženo, tak doufáme, že něco zvládneme za sucha. Vyrážíme k přístavu na řece Menam Chao Phraya, který asi je kilometr od hotelu, a plánujeme využít městkou říční dopravu a prohlédnout si historické centrum z řeky. Pokud se nevyužije turistických člunů, ale klasických lokálních, vyjde tahle záležitost na 20 - 35 bahtů. Než k přístavu dojdeme, spustí se zase déšť, tak plavbu vzdáváme, nemá v tomhle počasí moc smysl a vracíme se na hotel.
Na večer se počasí zase umoudří, mraky se už roztrhají, tak vyrážíme do města. Jdeme na Khao San Road, která je o proti včerejšku poloprázdná. Dáváme večeři - krevety s pečeným kokosem, kalamáry v těstíčku a já ještě polévku Tom Kha Kai, abych si spravil chuť po Ko Changu, kde byla přeci jen slabší. A tady byla výborná.
Po cestě domu nakupujeme poslední dárečky a ještě zavítáme na noční trh do Čínské čtvrti. Ten je ale dneska nějaký poloprázdný a nic zajímavého tam nemají, tak ho brzy opouštíme.
